Úvod ke knize Exodus

MosesKniha Exodus

 Kniha Exodus je druhá kniha Mojžíšova a vypráví o ústřední události židovských dějin o vyvedení Izraelitů z Egypta a o putování pouští na cestě do zaslíbené země. Jedná se zároveň o druhou knihu Tóry (to znamená v překladu zákon a patří tam 5 knih Mojžíšových) a Starého zákona. Kniha má celkem 40 kapitol a její název Exodus (původně pochází z řečtiny) znamená «vyjití». Tento spis se skládá ze dvou velkých částí. První z nich (kapitoly 1–18) je výpravná a pojednává o otroctví Izraelitů v Egyptě, o jejich vysvobození Hospodinem prostřednictvím Mojžíše za pomoci deseti ran, o přechodu Rudým mořem a o první části putování pouští. Druhá část (kapitoly 19–40) se zabývá pobytem Izraele pod horou Sinaj a zákony, které tam Izrael obdržel. Téma vyjití z Egypta je považováno za ústřední téma celé Tóry, které je připomínáno na mnoha místech Starého zákona. V první části knihy je hlavní postavou Mojžíš, kterému se zjeví Hospodin, a faraón, který až po deseti egyptských ranách propustí Izraelce z Egypta. Izraelci přechází přes Rudé moře a putují pouští do zaslíbené země. K důležitým událostem knihy patří také ustanovení velikonoční večeře (kap. 11) a dar Desatera (kap. 20).

Mojžíš

Mojžíš (význam jeho jména je «z vody vytažený») je nejvýznamnější postava dějin izraelského národa a Starého zákona. Byl to náboženský a vojenský vůdce, starozákonní prorok, vykladač zákona, po kterém je pojmenovaných pět knih Starého zákona: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium, které jsou také označovány jako 1.-5. Kniha Mojžíšova. Žil okolo 13. století př. n. l. a pocházel z kmene Levi, jeho bratrem byl Árón a sestrou Mirjam. Podle knihy Exodus se narodil židovským rodičům v Egyptě, kde tehdy žil celý národ. Kvůli nařízení faraona zabít všechny malé židovské chlapce byl také v ohrožení života, ale jeho rodiče, aby jej uchránili tohoto osudu, jej vložili do třtinové ošatky a pustili po vodě Nilu. Tam novorozence nalezla faraonova dcera, která jej přijala za svého. Jako kojná byla pro něj vybrána jeho skutečná matka (aniž by se to o ní vědělo). Když Mojžíš dospěl, hájil v jednom sporu hebrejského otroka a přitom zabil faraonova služebníka. Musel tedy utéci mimo Egypt. Tam se v Midjanu oženil se Siporou, dcerou midjánského kněze Jitra. V té době se mu v hořícím keři zjevil Bůh, zjevil mu své jméno a poslal jej zpět do Egypta, kde měl vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví a přivést jej do zaslíbené země. Mojžíš se tedy vrátil do Egypta. Jeho jednání s faraonem však bylo neúspěšné, a tak Bůh skrze Mojžíše potrestal Egypt deseti ranami. Poslední z nich bylo vyhubení všech prvorozených, mezi zvířaty i mezi lidmi. Židé byli této zkázy uchráněni díky krvi obětovaného beránka. K této události se váže vznik svátku Pesach. Poté faraon Izraelity propustil. Když si to pak rozmyslel a začal Izraelity s Mojžíšem pronásledovat, nechal Bůh Mojžíše přejít napříč Rudým mořem, zatímco Egypťané se v něm utopili. Poté Mojžíš provedl izraelský lid pouští a po čtyřicetiletém putování jej přivedl do Moabu, kde zemřel. Po něm nastoupil jako vůdce Izraele Jozue, který lid převedl přes Jordán do zaslíbené země.

Osnova:

• 1 – 18: Vyjití z Egypta

• 19 – 40: Putování pouští a hora Sínaj