Úvod k Evangeliu podle Lukáše

Lukášovo líčení Ježíšova života je nejúplnějším evangelijním záznamem. Je to zároveň jediné evangelium, které má pokračování, neboť Skutky apoštolské na něho navazují. Je ze všech evangelií nejdelší, má celkem 24. kapitol a bylo sepsáno kolem roku 80. Lukášovo evangelium bylo tak jako všechny spisy Nového zákona napsáno v řeckém jazyce (koiné). Podle tradice bylo napsáno v Řecku v provincii Achaja, ze svědectví a vyprávění apoštola Pavla, jehož byl Lukáš pomocníkem. Evangelium bylo napsáno vysokému římskému úředníkovi Theofilovi, aby byla posilněna jeho víra a aby poznal pravdu, v které byl vyučován.

Autor evangelia

Autorem třetího evangelia je Lukáš, který byl lékařem. Víme to díky tomu, že v evangeliu jsou přesně popisovány nemoci. Byl dále pomocníkem a žákem apoštola Pavla, kterého doprovázel na jeho druhé misijní cestě. Lukáš znal velmi dobře i Marka a jeho evangelium je jeho hlavním zdrojem. Je jediným autorem novozákonních spisů, který není žid, ale řek s vynikajícím vzděláním. Evangelium, které napsal, má bohatou slovní zásobu a vynikající literární formu. Proto také Dante Alighieri napsal: “Lukášovo evangelium je nejkrásnější knihou světa”. Z evangelia je jasné, že autor je kultivovaný vzdělaný muž, který disponuje bohatou slovní zásobou a strukturovaným myšlením. Je mistrem slova, formální styl kombinuje s chápavým přístupem v příbězích o lidech. Lukáš vychází z historických skutečností, neboť zmiňuje krále, císaře i úředníky.

Adresáti evangelia

Evangelium bylo napsáno vysokému římskému úředníkovi Theofilovi, aby byla posilněna jeho víra a aby poznal pravdu, v které byl vyučován. Jeho jméno je v evangeliu výslovně zmíněno. Theofil je Lukášům mecenáš a vysoce postavený římský úředník, který si může dovolit zaplatit vydání spisu. Je to člověk, který se zajímá o křesťanství a Lukáš chce, aby poznal pravdu. Theofil v překladu znamená “milovaný Bohem, drahý Bohu”. V tomto oslovení se pak může rozpoznat každý křesťan.

Poselství evangelia

Lukášovo evangelium je vybudováno kolem vyprávění o Ježíši Kristu, který je členem lidské společnosti, ale z moci Ducha svatého žije dokonalý, čistý a příkladný život. Lukáš popisuje Ježíše jako Spasitele všech, jehož příchod má celosvětový význam. V evangeliu je podtržen Ježíšův zájem o druhé, zvláště o nemocné a chudé, o děti a ženy. Zatímco pro Matouše je klíčovým motivem království a pro Marka moc, pro Lukáše je to láska. Z evangelia vyzařuje radost z toho, jak boží láska proměňuje lidské životy. Lukášovo evangelium má zvláštní vztah k historii. Žádný z jiných evangelistů nedatuje události svého vyprávění tak přesně, jak to činí Lukáš. Jeho vyprávění je tak skutečné a tak dobře podáno, že v něm jasně vidíme Ježíše Krista jako skutečnou historickou osobnost a ne nějakou vymyšlenou literární postavu. Centrální myšlenku evangelia můžeme vidět v tomto verši: “Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo” (19,10).

Osnova:

• 1- 2: Ježíšovo dětství a mládí

• 3 – 4,13: křest a pokušení JK

• 4,14 – 9,50: Ježíšovo působení v Galileji

• 9,51 – 19,27: Ježíšova cesta do Jeruzaléma

• 19,28 – 24: Ježíšova smrt a zmrtvýchvstání

Zvláštní místo dává Lukáš učení o Duchu svatém a věnuje mu více místa než Matouš a Marek dohromady. Všechny důležité osobnosti, o nichž Lukáš píše, jsou ke své činnosti vybaveni Duchem svatým. Ať je to Jan Křtitel, Panna Marie, Alžběta, Zachariáš, Simeon, nebo Pán Ježíš sám. Celý život a celé dílo Ježíše Krista bylo v moci Ducha svatého. Ve Skutcích apoštolských je pak popsáno dílo Ducha svatého v církvi. A na závěr chci ještě zmínit jednu důležitou skutečnost. Lukášovo evangelium je svědectví o Ježíši očima Panny Marie. V žádném jiném evangelium nemáme tolik informací o Ježíšově dětství a o životě Panny Marie, jako u svatého Lukáše. Ať je to zvěstování Páně v Nazaretě, nebo navštívení příbuzné Alžběty. Dále podrobný popis narození Ježíše, nebo návštěva dvanáctiletého Ježíše v chrámě. Lukáš se tedy musel s Pannou Marií často setkávat a poslouchat vyprávění o Ježíšově dětství.