Úvod do evangelia podle Jana

Evangelium podle Jana

Janovo evangelium je v pořadí čtvrtá kniha Nového zákona a autor chce svým spisem ukázat, že Ježíš Kristus je Bůh a Spasitel. Evangelium má celkem 21. kapitol, bylo napsáno řecky v Efezu, kolem roku 90.

Autor evangelia

Autorem čtvrtého evangelia je svatý Jan, který pocházel z Betsaidy a jeho původní zaměstnání bylo rybář. Byl apoštolem a informace o kterých psal ve svém evangeliu získal přímo od Ježíše Krista. Byl synem Zebedeovým a jeho bratrem byl Jakub starší, který patřil mezi 12 Ježíšových učedníků. Svatý Jan byl nejdříve učedníkem Jana Křtitele a potom následoval Ježíše. Z evangelia je patrné, že Jan vynikal především láskou ke svému mistru a proto sám sebe označuje jako učedníka, kterého Ježíš miloval. Jan je jediným apoštolem, který nezemřel mučednickou smrtí. Hlavním atributem evangelisty je orel, neboť jeho evangelium převyšuje svou hloubkou a teologií ty ostatní.

Poselství evangelia

Evangelium píše o životě Ježíše Krista a o jeho vykupitelském díle. Ve svém spise Jan připisuje Ježíšovi sedm zázraků (znamení) a pět z nich se nevyskytuje v žádném jiném evangeliu. Jan pak zaznamenává především Ježíšovy výroky, zvláště ty o sobě (já jsem), které jsou vlastní jen tomuto spisu. Zatímco ostatní tři evangelia se zaměřují především na Galileu, většina Janem zaznamenaných událostí se odehrává při svátcích v Jeruzalémě a okolí. Ústřední myšlenkou Janova evangelia je láska: „Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (J 3,16). Tato láska má být pak předávána, jako nové přikázání: „Nové přikázání vám dávám. Abyste se navzájem milovali. Jako já jsem miloval vás, tak se milujte i vy“ (J 13,34). Jan líčí Ježíše jako neuhasitelné světlo, které svítí v temnotě. Největší důraz však klade Jan ve svém díle na poslední dny Ježíše Krista. Na poslední večeři a závěrečnou řeč k apoštolům a na jeho ukřižování a na skutky po svém zmrtvýchvstání.